MCR fšeobecně

11. února 2007 v 18:47 | Kajimka
Člověk, který založí kapelu v návalu touhy dát svému životu směr, to asi myslí vážně. A Gerard Way to vážně myslel. V šoku po teroristických útocích 11. září se rozhodl něco se sebou udělat - a tak se zrodili My Chemical Romance. Zdá se vám to melodramatické? Melodrama, neodmyslitelně spojené s velkými tématy života, smrti a osudu, je pro tuhle skupinu z New Jersey základní živinou.

Way se na umělecké dráze nicméně pohyboval už před tím, než s jeho životem zamával obraz padajících věží WTC. Na pódium se poprvé postavil ve čtvrté třídě v titulní roli ve školním muzikálu o Peteru Panovi, ale od zpívání se brzo odvrátil k výtvarné tvorbě, konkrétně ke kreslení komiksů a animaci. Way se dodnes stará o grafickou podobu desek a dalších artefaktů s logem My Chemical Romance a dokonce tvoří i pro benefiční účely, například v rámci boje proti rakovině prsu.
Když přišlo 11. září, žil Way v New Yorku a živil se kreslením komiksů. Dal se do kupy s kamarádem ze střední, bubeníkem Mattem Pelissierem, a zkusil s ním napsat pár písniček; první z nich se jmenovala Skylines and Turnstiles a nebyla o ničem jiném než právě o 11. září. Dvojici brzy doplnili kytaristé Ray Toro a Frank Iero, basy se chopil Wayův mladší bratr Mikey a kapela byla na světě. A byl to právě Mikey, kdo navrhl jméno My Chemical Romance, inspirované knihou autora Trainspottingu Irvina Welshe.

V post-hardcorových tóninách

My Chemical Romance se do muziky vrhli po hlavě: první desku nahráli už tři měsíce po založení, což je o to závratnější rychlost, že Mikey se na svoji basu teprve musel naučit hrát.
My Chemical Romance (foto: Warner)
Debutem I Brought You My Bullets, You Brought Me Your Love, vydaným na nezávislé značce Eyeball, se rychle zařadili mezi tehdy kvasící emocorovou scénu třetí generace, zabydlenou kapelami jako Thrice, Alkaline Trio, Taking Back Sunday nebo Thursday, s nimiž byli My Chemical Romance srovnáváni nejčastěji. Přestože ten titul zní komiksově přehnaně až ironicky, moc legrace za ním nenajdete. Zatímco hudba jedovatě šlehá nalevo napravo v post-hardcorových tóninách, Way starší se prostřednictvím sebenimravých textů vyrovnává se svými depresemi, závislostí na alkoholu, rodinnými problémy a dalšími (mezi)lidskými temnotami. První zářez v kapelní diskografii zkrátka ještě nepřinesl nic moc osobitého a svezl se s vlnou desek poháněných poněkud komickým, přehnaně procítěným adolescentním hněvem, na jaký v té době měli monopol rozmělňovači grunge jako Creed nebo Staind.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama